Prosinec 2007

life-or-death

29. prosince 2007 v 16:10 | tezz |  :: on my mind ::
...nebo-li na život a na smrt, to heslo patří Tobě, dík, Terezko, za včerejší [a nejen tuhle] párty :-) Když jsem totiž včera odpoledne seděla u počítače trochu smutná a trochu mrzutá, moc dobře jsem věděla, že... no prostě když jsem se v mládí rozhodovala, co budu dál dělat, víno s Tebou byla jasná volba :-)
Včera jsem si dělala trošku pořádek ve věcech na počítači a malinko zupdatovala galerku na rajčeti, je tam směsice fotek z listopadu a z prosince, odkaz znáte a kdyby ne, je v menu. V poslední době nebyl vůbec čas, možná ani chuť, něco fotit, ale to zase přijde. V menu mimo jiné ode dneška najdete nový odkaz, a to na stránku www.last.fm, jedná se o web zaznamenávající hudbu, kterou já doma poslouchám. Úplně jednoduše můžete mrknout na moje nejoblíbenější songy, různý hitparády top track, top artist, právě přehrané, a co já vím co všechno. Většinou se to aktualizuje po týdnu. Docela zajímavý. Tím bych vás ráda tak trošku pobídla k založení vlastního účtu, dám si vás do přátel a budu se u vás v přehrávači trošku inspirovat :-) Bohužel ne všechno se zaznamenává, nevím čím to je, ale asi tak 15% mé muziky program ignoruje a nerozpozná ji [a není to česká muzika :-)], ale nevadí.
No a teď už o něco vážněji. Konec roku se blíží, tak se ptám - co předsevzetí, bude něco? Podělte se se mnou o ně :-)

Že já se na to...

26. prosince 2007 v 10:43 | tezz |  :: on my mind ::
...nevyseru! Jo, klidně to řeknu naplno, protože jsem teď parádně vytočená. Jestli je někdo mistrem v oboru, bavíme-li se o vytáčení mě, tak je to můj otec. Mrmlá, kudy chodí, a přijde za mnou pokaždé, když něco potřebuje ohledně naprosté kraviny. Zrovna včera, když jsem se s bratrem bavila o nastavení máminýho novýho monitoru, co dostala k vánocům, začal nadávat stylem: "Se uklidněteeee, jak to mluvíteee, jaký rozlišeníííí, mluvte laskavě slušněěěě...." ... :-/ ... tomu se člověk možná jednou, dvakrát zasměje, ale před chvílí za mnou přišel s tím, že "Dej mi tam internet..." Teď si představte, že já dělám pololetní práci do školy, mám otevřenej Photoshop, InDesign a Ilustrátor, a mám právě asi tak sto chutí a náladu mu "tam dávat internet..." Takže následující komunikace se zvrtla v to, že já nemám nikdy čas, jsme pořád zalezlí u počítače, že ty počítače vyhodí z okna a bude pokoj. Co si to dovoluju mu říct, že nemám čas, já nemám čas 24 hodin denně, pojebaný počítače, pojebaná škola, stejně si vymýšlím, jak je možný, že ve škole nám dávají práci na počítači, když přece každej doma nemá počítač..... pfff... Teď tady sedím, z hlavy se mi kouří jak z papiňáku a budu to muset překonat a nasadit vánoční úsměv, neb návštěva je za dveřmi a... "okamžitě jdi od toho počítače a pojď je přivítat."
We love happy family x-mass!


*** 4. ADVENT ***

23. prosince 2007 v 23:55 | tezz |  :: on my mind ::
Co by to bylo za adventní měsíc bez poslední, čtvrté, neděle. Dnes jsem nazdobila stromek (viz foto), cukroví je napečené, bramborový salát je v lednici (už jsem ho chutnala, tajně), zelňačka na zítřejší oběd je taky hotová (taky je výborná, ale pšššt)... dárky jsou zabalené, všechno je na svým místě, koukáme na pohádky no a všechno je letos tak nějak v pořádku... Možná, že ten zítřek nebude zase tak špatnej :-)
V pátek proběhla, řekněme oslava mých narozenin, ale fak of všem, co nepřišli. Nicméně děkuju Terezce, ta mi staší vždy a všude k absolutnímu štěstí. Jo a taky vzkazuju všem kuřákům, že mě pěkne s**ou, protože když někdo kouří v tak lidma natřískaným prostoru, tak to musí bejt s prominutím dement a pak se stane to, co v pátek mě, takže mám jednak propálený moje nejoblíbenější tričko, a druhak pěknou jizvu na břiše od cigarety. Omlouvám se za to rozhořčení, ale jistě si dokážete představit, jak naštvaná jsem byla v pátek, když teď už je neděle večer. Sobotní večer, párty s Bengizzem a jeho kámošema. Uff... jeden z nich slavil třicátiny a jako dárek dostal třicet vodek různýho druhu. Tomu říkám dárek! (I když já bych ocenila jen a pouze víno.) No a párty až do ranních hodin, spousta fotek, jedny pánské hodinky Quicksilver na mé ruce, prý dárek :-)) Pípají mi tu každou hodinu, nevím jak to vypnout a už teď je nesnáším :-)
Nooo... a teď je mi fajn, fakt jo. Přeju všem šťastný a veselý.

Dnes se mi zdálo...

21. prosince 2007 v 7:10 | tezz |  :: on my mind ::
Dnes se mi zdál sen, jehož příběh mi nahání hrůzi ještě teď, půl hodiny po probuzení. Svírá mě pocit strachu, bezmoci, a mračím se. Zdálo se mi, že na školu přijel Hitler (bojím se to jméno i napsat) a mě a moji kamarádku Terezku společně s dalšimi vybranými lidmi ze školy odvedli na internát školy, kteý už ale nebyl jen takový obyčejný internát... Prostředí se měnilo - Šumperk, Praha, obzvlášť pražské metro, vlakové nádraží,... Kromě opravdu brutální dozorkyně, která prokoukla snad každý posunek, a která vyloženě protěžovala jednoho mého kamaráda, a on mohl spávat doma u rodiny, jsme se pořád před někým schovávali, vymýšleli útěk a pracovali. S Terezkou jsme utekly asi třikrát a pokaždé nás našli, dozor byl tím pádem přísnější. Paradoxem je, že kromě metra už existovaly i mobily a podobné věci, takže já jsem se tajně snažila dovolat Kájovi, aby se postaral o mého bratra, kterému (nevím proč) bylo o dost méně let, než mu je. Logicky mi bylo jasné, že když zavřeli mě, mí rodiče už asi ani... /...no fuj!/ Bratr bydlel u něj, ale do telefonu mi vynadal, že to je moje chyba, že bůhví kde se courám tak ať se nedivím, že mě zavřeli. /...opravdu hroznej pocit/ Po několika nepovedených pokusech o útěk už jsem ani nedoufala... Dokonce snad došlo i k vraždě njakého známeho, který mi pomáhal v útěku. Tak tam ležel na zemi s vyvalenýma očima a dozorkyně mi posměšně říkala: "Vidíš vidíš, co jsi způsobila..." Až jsme s Terezkou narazily úplnou náhodou na jednu paní, která ve vlaku převážela nějaké soustavy kuchyní. Měly jsme jít k ní uklízet, ona nás zavedla do jednoho vagónu a ukázala nám, kam se schováme,... Seděly jsme s Terezkou na zemi ve vagóně, svírala jsem v ruce mobil ve snaze napsat Kájovi sms, že se vracím domů /alespoň jsem v to doufala/, chystala se schovat za kovovou přepážku v jedné kuchyňské soustavě, a čekala jsem, jestli mě najdou, nebo ne...
no fuj... :-(

Kámen, nůžky, papír

20. prosince 2007 v 9:02 | tezz |  :: on my mind ::
Tak mě po dlouhé době zase něco zaujalo na serveru novinky.cz, takže zprostředkovaně:

Vědci našli způsob, jak vyhrát "kámen, nůžky, papír"
19. 12. 2007 15:37 - LONDÝN
Výzkum ukázal, že nejpopulárnější z prvních tahů je ukázat pěst - tedy kámen. Toho znalý oponent proto zpravidla jako první vyrukuje s otevřenou dlaní, tedy papírem, který kámen zabalí, a tudíž vítězí. Proto ten, kdo má dobré nervy a jako první ukáže ukazovák a prostředník - tedy nůžky, které papír přestřihnou - má vysokou naději na okamžité vítězství.
Po prvním tahu je možno podle listu zvolit poněkud složitější strategie. Jedna z nich spočívá v tom, že odpůrci hráč předem oznámí, jaký bude jeho příští tah, a pak ho také ve skutečnosti udělá. "Nikdo nevěří, že to opravdu uděláte, takže neudělají ten tah, který by vás porazil," uvedl časopis.
Druhá taktika spočívá v tom udělat tah, který by porazil předchozí tah protivníka. I to je založeno na psychologii - studie totiž naznačují, že většina lidí se instinktivně snaží porazit svůj vlastní předchozí tah.



Dnes ráno vstanu a...

19. prosince 2007 v 6:54 | tezz |  :: on my mind ::
...opařím se kafem. Ještě že jsem si ho nevylila do notebooku. Na mobilu a v mejlu už je pár blahopřání, sakra... to jsem netušila, že hned ráno si uvědomím, že už mi není... tolik co loni :-) Ale ne, to až v 16.20, uklidňuju se. No jo, loni... to jsem si na narozeniny slibovala, že to budou poslední, který budu vnímat jako číslo. Ach, sladkých loňských devatenáct...
:-)))
...já jsem vtipná hned po ránu, co? :-)

Všechno nejlepší...

18. prosince 2007 v 23:34 | tezz |  :: on my mind ::
Rozhodla jsem se popřát si sama sobě jako první, takže to udělám ještě před půlnocí. Zítra mám narozeniny. A i když počet zářezů na dveřích pokoje už zítřkem přestane být pěkný, pořád ještě mi sem tam bývá tipováno sedmnáct, dokonce jednou šestnáct let. A to potěší. Tak tedy, co sama sobě přeju (a pěkně konkrétně, ať vás to aspoň trochu pobaví): přála bych si být o trošku víc pečlivá, a to obzvlášť co se těch méně příjemných povinností týče. Naopak nechci ztratit zapálení pro ty věcí více příjemné. Chci být rychlejší, protože mi některé moje školní povinnosti pořád ještě trvají déle, než bych chtěla. Chci, aby mi zmizely kruhy pod očima (ale to už bude asi čím dál horší, takže vivat retuš!). Chci si udržet schopnost hospodařit s penězmi, tu jsem si docela precizně vypracovala během letošního roku, na základě toho jsem si potom mohla koupit spoustu věcí. A další snad přijdou na řadu. Chci mnohem víc trénovat, každý den alespoň hodinu. Chcic se naučit udržet si pořádek v pokoji alespoň na týden. Ach jo. Na jaře chci vycestovat alespoň na pět dní do jiného státu a poznat hlavní město. Zatím ještě přesně nevím, kam to bude. V létě chci odjet pracovat a vydělat si na... a to už je tajný :-) Chci, aby se mi zmenšila noha aspoň o číslo /chacha cheche chichi/... no dobře, to už je pro změnu nereálný. A konečně - chci zůstat ještě nějakou dobu sama. Můj nejtajnější sen, přesněji dva, zná jen málokdo z vás, ale kdybych je na sebe práskla, už by nebyly nejtajnější, takže... smůla ;-)
PS: Děkuji mamince, která mi dala první dáreček, pro mě již tradiční a každoroční narozeninovou kytku, vánoční hvězdu, vánoční růži, nebo prostě a jasně poinsettii, květinu, která "kvete jen když já mám narozeniny." Dík mamčo :-)

Trains...

18. prosince 2007 v 0:26 | tezz |  :: on my mind ::
Tak pro změnu zase nemůžu spát. Dnes koncert Motýlů u radnice, krása. Příspěla jsem na kojeňák. Taky jsem tiskla PFka, zítra budu rozesílat.
A teď? Jsem dissapointed. Zklamaná. Protože jsem už asi taková, protože někomu něco uvěřím a pak je to jinak a... mě to štve. Jestlipak se i já dostanu do toho stádia, že nebudu cítit nic? Prý to tak má ten, kdo zažil v životě víc zklamání. Kolik jsem jich asi tak zažila já? Tak nevím... slza, a další... ale vím, že až se zítra probudím, už to bude zase pryč. Za mrakem totiž vždycky je slunce.

♪♫: Porcupine Tree - Trains
...Always the summers are slipping away...
[...díky, Milu, za překlad]

*** 3. ADVENT ***

16. prosince 2007 v 21:29 | tezz |  :: on my mind ::
Třetí adventní koncert byl sice včera, ale v rámci opravdového nedělního adventu jsem si dnes zašla na Vánoční koncert Šumperského dětského sboru do kulturáku. Vystupovali jak Růžováci, Barevňáci, Plameňáci, tak i hlavní sbor - Motýli. Bylo to, ostatně jako každý rok, veleskvělé. Husí kůže, mrazení na zádech a tak. Ve finále si švihli všichni společně takovou už vánoční hymnu Narodil se Kristus Pán, takže jsme zpívali všichni :-) Moc fajn, mám ráda tuhle atmosféru, koledy,... Motýli zpívají i zítra, v pět u radnice, takže vřele doporučuju. Tentokárt už to budou jen a jen koledy. Mimo jiné jsem teď dokončila letošní novoročenky, zítra je půjdu tisknout a pozítří je musím poslat, aby včas dorazily tam, kam mají. Rozhodla jsem se totiř letos být trošku "nemoderní" a poslat PFka poštou. No a taky jsem si tak torchu vymodlila svou oblíbenou pohádku - Noc na Karlštejně, kterou dávají dnes, takže ideální třetí advent :-) Snad mi dnes vyjde můj další plán - pořádně a dobře se vyspat. Dobrou noc :-)

Online 5...

15. prosince 2007 v 13:13 | tezz |  :: on my mind ::
Právě je pět lidí na těchto stránkách. Tak to koukám :-) Co tady asi tak můžete dělat? Sedíte s talířem jídla před sebou a nudíte se, stejně tak jako já? :-) Né, já se nenudím, dnes jsem se pustila do předvánočního úklidu, protože můj táta začal být značně nervózní z toho, že u nás doma se ještě nic neděje a všude jinde se prý připravujou na Vánoce. Takže máma peče kokosový cukroví a já jsem se pustila do gruntování a u toho poslouchám vánoční vypalovačky z roku raz-dva typu Wham - Last Christmas, Bing Crosby - White Christmas, a podobně. Úžasná předváneční nálada :-)) Ještě by mohlo začít sněžit, mohla bych si sednout se svařákem k nějaké krásné pohádce a potom se konečně trochu vyspat. Dnes jsem tomu taky moc nedala, necelých pět hodin. Včera jsme totiž měli takovou párty s kickboxem, no a protože nálada byla více než skvělá, tak jsme v čele s trenérem vyrazili po půlnoci na Jedničku. A příští pátek si to zopakuju, "slaví" se moje narozeniny a tak s holkama půjdeme na taneček, nebo co. Do té doby ale rekonvalescence, mátový čaje a malovat budu! Moje akční babička mi totiž domluvila návštěvu u pana Bartoše, malíře...a mám prý přinýst nějaký svoje práce...ehm... :-))

PS1: Kdo bude chtít., stavte se za mnou v pátek na 1, panáky sice nepiju, ale bude příjemný vidět známý tváře.
PS2: Miluju, když mi máma přinese zbytek syrovýho kokosovýho těsta :-))