Leden 2006

Keep smilin'

31. ledna 2006 v 12:08 | tezz |  :: on my mind ::
Nemám moc dobrou náladu, dnes -ostatně jako i předešlé dny- moc smutním... ale co by to bylo za update, kdyby každýmu jen zkazil náladu. A proto přikládám dva vtipy, který vás zaručeně rozesmějou. Alespoň já jsem se smála :) Enjoy!
Pasou se dvě krávy na louce a jedna sežere nášlapnou minu. Mina ji bouchne v hubě... Druhá kráva se na ni otočí a říká: "ty krávo jedna, ty se smeješ, ale víš jak sem se lekla ?!"
Beží zajíc po lese a narazí na jezevce, jak kouří marihuanu. Zajíc povídá:"Jezevče, takovej krásnej den a ty si takhle tady vykuřuješ, nechceš si jít zaběhat?" Jezevec se zamyslí a povídá:"Tak jo"..a beží dva..
Po chvíli narazí na lišku, jak šnupe kokain. Zajíc povídá:"Liško, takovej krásnej den a ty si tady takhle pošnupáváš, nechceš si jít s námi zabehat?" Liška se zamyslí a povídá:"Hm, tak jo"..a beží tři.
Pochvíli zase narazí na vlka, který má v ruce láhev slivovice a nasává. Zajíc povídá:"Vlku, takovej krásnej den a ty si tady takhle nasáváš, nechceš si jít s námi zabehat?"Vlk se zamyslí a povídá:"Ale jo, proč ne"..a beží čtyři.
Nakonec narazí na medvěda, jak čichá toulen. Zajíc povídá:"Medvěde, takovej krásnej den a ty tady čicháš takový nesmysly, nechceš si jít s námi zaběhat? Medvěd se zamyslí, primhouří oči a povídá: "Já na Vás pekně seru, vždycky když si dá zajíc extázi, běháme všichni po lese jak kokoti...!"

Pro tebe...

30. ledna 2006 v 9:30 | tezz |  :: on my mind ::
...and if I hurt you then I'm sorry... you're my whole life...

Week-end...

29. ledna 2006 v 12:24 | tezz |  :: on my mind ::
Tak tedy, víkend pomalu ale jistě finishuje. Páteční večer proběhl tak trošku poklidněji s pěti pivky a jedním shpeqem. Celej večer mi v hlavě seděla paní deprese, ukáplo pár slaných kapek, takže jsem si sbalila svých pět švestek a odkráčela do pelíšku. Ležela jsem a přemýšlela nad svým zpackaným životem. Jak moc bych teď potřebovala nějakou podporu. Všechno se sesypalo jako domeček z karet. Nebudu se tu rozepisovat, nevím, kolik lidí to čte, ale vy, co to všechno vědět máte, tak to víte. Každopádně kaše jako z haše. Jen doufám, že jednou se tomu třeba ještě zasměju.
Sobota, další smutný den v životě mém. Ještěže mám Terezku, která se nakonec přes všechny komplikace vydala společně se mnou na SNB a SKI contest na Dolní Moravu. No, mohla jsem tušit, že s lidma, se kterýma jsme tam jeli, bude ještě v průběhu večera velká sranda. Byla tam strašná, ale tak neuvěřitelná zima, že jsme se na exhibici ve skocích nedokoukali a šli se utábořit do hospůdky ke krbu. V tu chvíli jsem si přála jet domů. Ovšem - večerní koncert mi to vynahradil. Cocotte Minute sice nepřijeli, ale... Shatter a Pod Vlivem, já pod vlivem muziky, Terka se taky bavila, pogo pogo na sněhu... no nářez. Na srandy, který jsme tam s Bazou prováděli, nezapomenu (jen pro zajímavost - kradení kytarek, řvaní do mikrofonu, boxování se do břicha... to už si chudák určitě pamatovat nebude, hehh) Nejzajímavější a pro mě nejnáročnější byl závěr večera, kdy se dva z našich spolucestující "někde" ztratili a my s Terkou jsme je hledaly. Hmmm, úžasný. Potulovali se po cizích chalupách a chlastali s tamními obyvateli, nebo se prostě někde procházeli, nebo já nevim co a pořád nemůžu pochopit kde ti ožralci byli :)) No hrůza. Nakonec jsme se všichni úspěšně našli a vyrazili domů. Cesta stála taky za to, byla jsem nevýslovně šťastná, když jsem z toho auta mohla konečně vystoupit. A Kája? Byl tam... byl a já jsem se chtěla rozběhnout a obejmout ho, pohladit, přimáčknout na sebe.... X-krát mě Terezka zastavovala a já jí za to děkuju, protože tohle dělat nemůžu.
Dnes? Neděle, já popíjím heřmánkovej čaj na žaludek a těším se na 13:00, protože mi Kája dovolil na chvíli vidět se s malou. Při pomyšlení na ni se mi derou slzy do očí. Ta malá vůbec za nic nemůže a už vůbec to nemůže pochopit. Tak trošku i moje princezna :) Už se na ni moc těším. Terezka mi odjela na lyžák, vrátí se v sobotu a zase frčí pryč na další týden. Andrejka má teď taky trápení..... to nám ten rok 2006 pěkně začíná. A mně začíná běh na dlouhou trať. Předem prohranej závod, ale já to nikdy nevzdám. Nikdy.

Čtvrteční...

27. ledna 2006 v 12:53 | tezz |  :: on my mind ::
...masakr skoro jako motorovou pilou proběhl včera u Wendeeho. Dix chlape za vytáhnutí, jinak bych asi dřepěla doma a bulela do kapesníku :) Vypadalo to nevinně: "Přijď na pivko a na dýmku..." Vyžahli jsme litr šampaňskýho, Metaxu a slivovici. Ingrediencí ale Venda benda doma moc neměl, takže se šejkrovalo z toho, co dům dal. Pánové a dámy, takový drinky jste ještě nikdy nikdo neměl! Heslo: hlavně ať to nevypadá odpudivě a chutná to pokud možno poživatelně. Metaxu jsem namixovala se šťávou ze zavařených meruněk, náhodou byla to mňamka :) Meruňky došly a na řadu přišel obyčejnej sirup. Ale taky se to dalo ovšem do té doby, než došla Metaxa. Slivovice s borůvkovým džemem byla opravdu.... výkonná řekla bych. V průběhu celýho večůrku padly tři vodní dýmky a oči a uši jsme kochali koncertem KoRn, Mudvayne... a tak dále a tak dále. Domů jsem se dopotácela celkem pozdě na to, že jsem dnes vstávala na osm do školy. Ale přežila jsem a už si masíruju svaly na večer dnešní. Report přinesu zítra, pokud přežiju :)
Mimo jiné jsme dnes s mou drahou spolužačkou Alenkou zase vyvedly pěknou taškařici. Dopadlo to tak, že nám fyzikář doporučil se podžezat, ale raději až po zvonění, krev stáčet a prodávat jako elixír dobré nálady. No nevím nevím, kde zrovna u mě na tu dobrou náladu přišel, ale budiž. Tak a teď si jdu dát dvacet, no co, musím načerpat síly na večer :)

Nic novýho...

26. ledna 2006 v 13:55 | tezz |  :: on my mind ::
Vůbec nic novýho... deprese se s blížícím se víkendem stupňuje. No money - no fun, takže pátek a sobotu pravděpodobně strávím ve společnosti kamarádky televize a krabice kapesníků. Slibovaná a vysněná brigáda administrativní pracovnice nevyšla, z čehož jsem taky patřičně smutná. Zvlášť když má člověk tolik plánů závislých na penězích. Jo jo, many hejbou světem, smutné. Zrovna teď mám pětačtyřicetiminutovou pauzu na oběd (ehm na chleba s máslem) a pak budu až do čytř bušit všema deseti do psacího stroje. Takových patnáct datlících žáčků vám za dvě hodiny způsobí docela nepříjemnou migrénu. Jen tak mimochodem - včera jsem v zápalu kreslení vytvořila krásnou záležitost s názvem Strom života... věnuju jej Kájové mamince k narozeninám. Dnes jsem si ve škole vyzkoušela doposud neznámou techniku suché jehly neboli tisku z hloubky.. pro objasnění - na tvrdou folii jehlí ryjete motiv. Folii pak polijete barvou, zateče do rýh a zbytek se umyje. Vše se pak na lisu obtiskne na vlhký papír. Tak jsem celkem zvědavá, jak mi to vyjde. To je pro dnešek vše, jsem jaksi vycuclá a stejně myslím jen na něj..

Středa sux!

25. ledna 2006 v 14:40 | tezz |  :: on my mind ::
Středa, odpornej den. Další z odporných dnů v odporném týdnu jednoho odporného života. Ve škole míváme každou středu na sedm, čtyři vyučovací hodiny stojíme u stojanů a zdokonalujeme se ve figurálním kreslení, další tři hodiny v sochařství. Den se vleče jako týden před výplatou a mně se u stojanu točí hlava. Nevím proč, ale den ode dne jsem víc a víc nervóznější a nesvá. Klepou se mi ruce, jsem bílá jako stěna... vážně mě tenhle stav baví. Ještě ke všemu se mi kupí práce... autoportrét malba, autoportrét kresba pastelem, malba kopie starých mistrů, malba zátiší, malba k divadelní hře Othello... pomooooc! Nic mi nejde, protože mám nervy na dranc. Nemám trpělivost, na druhou stranu ale dokážu jen ležet jako mrtvola. Moc mi chybíš...
Terezka udělala zkoušku - congra lady, jen tak dál a ještě líp a bude to stipko! Andrejka utěšovatelka má pořád dobrou náladu - tvoji povahu bych chtěla mít! Včera se mi ve škole podařil ten velkoformátovej obraz, o kterým jsem tady už psala. A jako vždycky, když se mi něco povede, i tentokrát mi to bylo zabaveno. Dnes má Kájova maminka narozeniny, vyrobila jsem jí krásný dárečky. Vyrobila - jak jinak, na co jinýho se hloupá výtvarnice zmůže. Škoda jen, že jí je nepředám osobně. Na to bych vážně neměla, takže jí je třeba pošlu. O víkendu, tuším v sobotu, je na Dolní Moravě MeatFly contest a zahrajou tam Shatter, Cocote minute a Pod Vlivem. Hmmm, zřejmě slušněj večůrek. Moc ráda bych jela odreagovat se, ale nejspíš nebude jak.
No nic, jdu si udělat čaj na žaludek, protože mě už od rána zase trošku neposlouchá. Mějte se krásně a skládejte básně, a na té sklince, po které už pár dní chodíme, OPATRNĚ :)

Heart's cryin'

24. ledna 2006 v 12:13 | tezz |  :: on my mind ::
Je mi zle. Zle z toho, že jsem dokázala ublížit někomu, koho jsem milovala. Dokázala jsem ublížit tak, jak bylo ubližováno mě a já se tenkrát zařekla, že takovou bolest nikomu nikdy nezpůsobím. Zklamala jsem jeho i sama sebe a ztratila člověka, který pro mě znamenal celý můj život. A teď nemám nic. Odešel pod palbou slov, která mě zasáhla přímo do srdce. A právem. Ztratila jsem dva nejdůležitější lidi na světe - jeho a jeho dceru. A můj život se stal tak prázdným. Náplní mého dne je čekání na večer, čekání na noc, kdy alespoň ve snu můžu být s nimi. S každým dalším ránem vysvitne naděje, naděje pro mě... ale během dne zhasíná jako kometa. Odpoledne prosedím hodiny na místě zahleděná do neznáma, pak přijde zvracení a pláč, čaj na uklidnění... nemá smysl se tu rozepisovat. Člověk chybuje, a já jsem ve svým životě napáchala tolik chyb... ale tuhle si budu vyčítat až do smrti.

Mrazíček :)

23. ledna 2006 v 16:51 | tezz |  :: on my mind ::
Už je ti teplo děvče? Už je ti teplo krasavice? - Ano dědečku, ano Mrazíčku :)) Aby ne, nad pořádným kotlem meduňkovýho čaje a zabalená v dece. čaj mi udělal moc dobře na žaludek, v posledních dnech nepiju nic jinýho, teda pokud zrovna neliju v hospodě :( Nějak jsem prochladla či co, ale to při dnešním stavu teploměru nebude asi nic vyjímečného. Před chvílí dorazila z práce máma a přinesla mi tabulku čokolády. Prý odměna za vyřešenou matematickou olympiádu syna její spolupracovnice. Bezva, zblajzla jsem ji na posezení ale očekávám, že tak do večera nejpozději bude venku. Ale mou trávící soustavou vás teď trápit nebudu. Mimo jiné jsem zase chytla takovou tu náladičku a vypravila jsem se s nůžkama do koupelny. Už potřetí za posledních pět dní jsem držela svoji dlouholetou hřívu v pěst a .... šmik, a byl by klid. Ale až jednou nebude nikdo doma a nebude mě mít kdo zastavit, to bude teprve sranda. Dnes jsem se ve škole nechala inspirovat nápady jednoho pana umělce, který si tak lehce pohrává s třetím rozměrem a vašima očima a začala jsem pracovat na mém zatím největším obraze, má 2x2 metry. Mrkněte na to a uvidíte, co přesně mám na mysli, stojí to za to. TADY to je a já sama jsem zvědavá, jak dopadne ten můj hokus pokus. No, teď se jdu zakuklit do několika vrstev oblečení a jdu vyvenčit pejsánka. Ale nejdřív i jemu vymyslím nějakej ten svetýrek :)) Heslo dne: nenechte svého miláčka zmrznout KUK :)

Zmrzlá nálada

23. ledna 2006 v 10:30 | tezz |  :: on my mind ::
Je pondělí, sedím v nejvyšším patře naší školy a skrz žaluzie na mě dopadají paprsky slunce. Při vzpomínce na ranní cestu do školy mi ještě teď běhá mrát po zádech. Mínus 23 stupňů není zrovna ideální, vlasy mi zbělaly mrazem a řasy se mi lepily k sobě. A tak moc jsem si přála, aby ve škole třeba zamrzlo topení. Bohužel. Dnes je mi moc smutno... víc, než včera, víc než předevčírem... Hlavou se mi honí myšlenky, které však smím přiznat jen jednomu člověku. A ten už jim naslouchat nechce. Hmmm.... zbytečně negativní update, vím. Jen nevím, jestli vám můžu slíbit, že ty další budou jiné.
Včera jsem si pročítala tantrické myšlenky. Nečekejte nějakej zázrak, neosvítilo mě světlo z nebe ani nic podobnýho, jen mě zaujalo pár myšlenek. Takže i pro vás:
Dávej lidem víc, než očekávají, a dělej to s radostí; Miluj do hloubky, vášnivě a na plno. Je to jediný způsob, jak žít plnohodnotný život; Velká láska a velký zisk vyžadují velký risk; Když prohráváš, neprohraj ponaučení; Nedopusť, aby malá hádka zničila velké přátelství; Usměj se když zvedáš telefon, osoba na druhém konci to uslyší z tvého hlasu; Posuzuj svůj úspěch podle toho, čeho jsi se musel vzdát, abys úspěchu dosáhl; Nedostat někdy to, co chceš, je zásahem štěstěny; Mluv pomalu, mysli rychle;

Z-z-z-zimaaa!

22. ledna 2006 v 18:35 | tezz |  :: on my mind ::
Ty bláho! Víc jak před hodinou jsem se vrátila z pravda trošku delší procházky a od té doby jsem se ještě nepřestala klepat zimou. Tváře mám omrzlý a červený jako Marfuška :)) Byly jsme s Terezkou zase udělat orkužní procházku po okrajových částech města, no ale přiznejme si, není ideální se skoro dvě hodiny procházet v mínut 14ti stupních. Na druhou stranu jsem si zase hezky pročistila hlavu. Ale k čemu je to platný, když přijdete domů a jste tam sami, zase a úplně sami. Seděla jsem nad hrnkem heřmánkovýho čaje, zabalená do deky v křele v rohu místnosti, sama... jako nějaká stará babička. No nic. Před sebou mám ještě zhruba tři-čtyři hodiny, který musím nějak přežít a pak už půjdu spát. Spánek je pro mě vysvobození od té odporné samoty. Užijte si krásnej nedělní večer a raději nevycházejte ven, mohla by po vás zbýt jen zmrzlá socha :)